Důvodem ke studiu medicíny byly nepříjemné zážitky z mládí. Tenkrát jsem měl opakovaně angíny a zdravotníci do mě píchali jehlami, koukali se do krku a vůbec to nemocniční prostředí pro mě, jako pacienta, nebylo příjemné. A tak jsem se rozhodl pro druhou stranu, tedy být součástí zdravotního personálu a ne pacientem. Motivace byla obrovská a tak se studium medicíny i s vrcholovým sportem dalo zvládnout. V roce 2000 ve svých 30 letech jsem sport vyměnil za vrcholovou medicínu a postupně získal specializaci z interního lékařství, anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny a urgentní medicíny. V současné době se připravuji na další v oboru paliativní péče.

​

Stále mám na mysli úzkost pacienta, zda mu moderní přístroje a extenzivní laboratorní odběry neobjeví nějakou nemoc, která se zatím sice neprojevila žádným klinickým příznakem, ale už na ní máme léky.